Tisková zpráva                                                                                               V Praze dne 30.10.2014

V Karlovarském kraji vznikla unikátní sada příruček zaměřená na ICT v dalším vzdělávání 

Nástup informačních a komunikačních technologii (ICT) výrazně ovlivnil charakter mnoha oblastí lidské činnosti. Do sféry vzdělávání přinesl potřebu proměny zavedených postupů a otázku účelné integrace ICT technologii do výuky.

Jak využít ICT ve vzdělávání dospělých?

Společnost FM Consulting, s.r.o. mohla díky podpoře z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost přispět k adaptaci moderních ICT zařízení do oblasti dalšího vzdělávání. V letech 2012 až 2014 realizovala v Karlovarském kraji projekt s názvem „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“, který reagoval na potřebu zvýšit dovednosti lektorů v oblasti práce s ICT v dalším dělávání. V rámci projektu byly ve spolupráci s lektory z Karlovarského kraje vytvořeny 4 metodické příručky, které pomáhají definovat a zavést standardy používání ICT zařízení v lektorské činnosti, inovovat didaktické metody výuky dospělých a popularizovat ICT metody.

Interaktivní tabule, e-learning či tablety – teorie i praktické příklady

A čemu konkrétně se vytvořené příručky věnují? První příručka s názvem „Teorie a praxe v lektorování“ představuje úvod do tématu. Druhá příručka s „Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování“ se zaměřuje na představení různých typů tabulí, využívaných technologií, poskytuje praktické tipy na správné didaktické využívání tabule ve výuce a upozorňuje na mýty, které se v souvislosti s interaktivní tabulí objevují. Třetí příručka „Standardy interaktivního vzdělávacího programu při lektorování“ se kromě jiného zabývá postupem pro vytváření kurzu, strukturou e-learningu a praktickými doporučeními pro jeho tvorbu. Poslední příručka „Standardy využívání netbooků a tabletů při lektorování představuje možnosti využití těchto mobilních zařízení ve výuce dospělých.

Využití příruček 

Sada vytvořených metodik představuje unikátní pomůcku pro lektory působící v oblasti dalšího vzdělávání a školitelům poskytne cenné informace a praktické tipy, jak technologie ve výuce dospělých využívat. Autoři příruček jsou zkušení odborníci s dlouholetými zkušenostmi z dané oblasti. Metodiky byly pilotně otestovány ve spolupráci s lektory z Karlovarského kraje zejména z hlediska srozumitelnosti, členění kapitol, návaznosti na reálné potřeby cílové skupiny či využitelnost dokumentů v praxi.

Ukázky z příruček a další informace je možné najít na stránkách projektu vzdelavani.fmconsulting.cz.

Tisková zpráva                                                                                                      Praha, 20. 10. 2014

Čtvrtá metodická příručka prošla úspěšnou pilotáží 

Ve dnech 1.10.2014 a 9.10.2014 se uskutečnila již čtvrtá pilotáž kurzu s názvem “Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání” (registrační číslo projektu CZ.1.07/3.2.12/03.0027). Setkání účastníků kurzu proběhlo v prostorách hotelu La Fonte v Karlových Varech, kdy samotná pilotáž byla vedena zkušenou lektorkou a autorkou čtvrté metodiky PhDr. Lucií Rohlíkovou, PhD.

Tentokrát byla celá pilotáž zaměřena „Standardy využívání tabletů a netbooků v dalším vzdělávání„. Účastníci měli tato zařízení k dispozici a spoustu věcí si tak mohli přímo prakticky vyzkoušet.

Lektorka PhDr. Lucie Rohlíková započala setkání představením obsahu semináře a jeho struktury společně se stručným nástinem teoretických koncepcí, v kurzu obsažených. Poté se účastníci fyzicky seznámili s informační technologií používané v systému dalšího vzdělávání (tablet) a vyzkoušeli si základní funkčnost toho zařízení.  Po úspěšném osvojení si základních aktivit práce s tabletem lektorka probírala základní parametry, výhody a nevýhody netbooku a tabletu, stejně jako to, v jaké situaci je vhodné využít které zařízení či na co se zaměřit při výběru notebooku.

Odpolední část prvního dne pilotáže byla věnována širšímu celku, zabývajícím se využíváním probíraných mobilních zařízení v praktickém vzdělávání a obsahovala také celou řadu ukázek vybraných aplikací. Lektorka tuto fázi odstartovala systematickým výkladem na téma způsoby aplikace mobilních zařízení v dalším vzdělávání, což bylo souběžně vyzkoušeno na praktických příkladech, při nichž se účastníci prostřednictvím brainstormingu snažili o správné využití zařízení. Poté byla diskutována role mobilních zařízení, zejména tabletu v distančním vzdělávání. To bylo demonstrováno na příkladech dobré praxe a konkrétních ukázkách kurzů vytvořených v rámci LMS Moodle, zařazeno bylo také užívání iTunes U. V závěru dne došlo také na hodnotnou diskuzi a připomínkování, vtahující se k jednotlivým tématům a jejich praktickým implikacím.

V průběhu druhého dne, vedeného rovněž lektorkou PhDr. Lucií Rohlíkovou, PhD byly dále rozvedeny praktické ukázky vybraných aplikací v kurzech dalšího vzdělávání, tak aby se plynule navázalo na teoretické a praktické znalosti z přechozí části. Po zopakování a rozšíření zmíněných dovedností se diskutovalo také o bariérách, které brání jejich využití ve vzdělávání. Účastnící si vyzkoušeli zodpovědět otázky, nutné pro úspěšné vytvoření kurzu s ohledem na jeho cíle a aktivně se účastnili na tvorbě.

Před závěrem tohoto sezení bylo debatováno také na téma tvorby elektronických materiálů pro podporu výuky, jimiž jsou převážně prezentace. Obsahem bylo seznámení se s nástroji pro tvorbu prezentace nebo formálními a obsahovými náležitostmi dobré prezentace. Závěrem byly diskutovány etické standardy využití počítačů a obecné standardy pro vytváření elektronických vzdělávacích objektů, kdy debata se prolínala s již probranými tématy a znalostmi účastníků.

Lektory z Karlovarského kraje působící v oblasti dalšího vzdělávání srdečně zveme na pilotáž poslední, čtvrté metodické příručky s názvem „Standardy využívání netbooků a tabletů při lektorování“. Seminář se koná ve dnech 1. října 2014 (9:00 – 17:00) a 9. října 2014 (9:00 – 13:00).

Seminář je zaměřen na využití tabletů a netbooků v dalším vzdělávání. Zaměříme se na představení základních parametrů, výhod a nevýhod těchto zařízení. Budeme diskutovat ohledně jejich významu v dalším vzdělávání a o bariérách, které jejich využití brání na straně lektorů nebo na straně vzdělávacích institucí. Dále se prakticky seznámíme s možnostmi těchto zařízení s ohledem na vzdělávací cíle a zaměříme se na tvorbu výukového obsahu s důrazem na využití aplikací vhodných pro tablety a netbooky. Závěrem se budeme zabývat etickými standardy a standardy pro tvorbu elektronických vzdělávacích objektů.

Na semináři budete mít k dispozici tablet, kde si můžete probíranou látku rovnou prakticky vyzkoušet. Po setkání obdržíte potvrzení o absolvování semináře a finální verzi metodiky.

Seminářů se můžete účastnit, pokud jste lektorem nebo pedagogem působícím v Karlovarském kraji a dělíte svůj úvazek mezi pedagogickou činnost a další vzdělávání (např. ve formě vedení seminářů či rekvalifikačních kurzů v rámci celoživotního vzdělávání). Nemusíte věnovat ICT oblasti, stačí být lektorem a přednášet na jakékoliv odborné téma.

V případě zájmu o účast na semináři se, prosím, registrujte e-mailem na martina.cernikova@fmconsulting.cz nebo telefonicky na 774 455 215. Ráda odpovím i na další Vaše dotazy týkající se projektu nebo seminářů.

Těšíme se na setkání s Vámi! 

Tisková zpráva                                                                                                      Praha 7. 4. 2014

Lektoři z Karlovarského kraje se seznámili s třetí metodickou příručkou 

Ve dnech 7. 3. 2104 a 28. 3. 2014 proběhla v prostorách Fakulty ekonomické ZČU v Chebu pilotáž třetí metodiky v rámci projektu „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/3.2.12/03.0027). Jednalo se již o třetí pilotáž organizovanou v rámci uvedeného projektu. Setkání lektorovala autorka třetí metodiky PaedDr. Dana Egerová, CSc.

Program prvního dne zahájila úvodním slovem ředitelka společnosti 1. VOX a.s. paní Ing. Zdeňka Vostrovská, CSc, která je dodavatelem metodik v rámci projektu. Manažerka projektu Martina Černíková ze společnosti FM Consulting dále představila projekt, jeho cíle, výstupy a způsob financování.

Autorka metodiky PaedDr. Dana Egerová, PhD. zahájila představení metodiky účastníkům pilotáže definicí e-learningu, jeho forem a podob. Dále se účastníci zabývali typologii e-learningu a posléze pak tématu Learning Management System (LMS), který je podporován nejen počítačem a sítí, ale i speciálním softwarem (umožňuje tvorbu, administraci a užívání kurzů v elektronickém prostředí). Tento systém je nejznámější, i někteří účastníci se s ním již setkali (resp. jeho open source software MOODLE, který je využíván zejména v oblasti školství). Dalšími příklady jsou Inifor, E-Deoceo nebo I-Tutor. Účastníci se na jednotlivé ukázky softwarů sami podívali a lektorka jim představila další užitečné stránky, kde se můžou dovědět více. Posléze jsme se ještě věnovali pojmu blended learning.

Dalším větším tematickým celkem byla problematika tvorby e-learningového programu/kurzu, kde jsme se zabývali postupem, vývojem a realizací e-learningového kurzu. E-learningový kurz je možné tvořit různou formou a využívat různé strategie. V této fázi se do pilotáže zapojil i doc. Eger, autor naší první metodiky, který se k nám připojil a s účastníky se podělil o své cenné zkušenosti. Účastníci se podívali na konkrétní tvorbu jednoho z kurzů, které tvořili p. Egerová a p. Eger a mohli vidět, jaké postupy museli zvolit a na co se museli zaměřit (např. proč je kurz realizován, je e-learning vhodným řešením, jaké jsou vzdělávací problémy cílové skupiny apod.).

Odpoledne bylo věnováno zejména struktuře e-learningového kurzu a praktickým tipům pro vypracování lekce. Připravená metodika je v této části poměrně obsáhlá a detailně rozepsaná, paní Egerová se účastníkům snažila představit toho co nejvíce a zároveň jim poskytnout zejména praktické tipy pro tvorbu programů/kurzů. Zdůrazňovala zejména časté chyby, které se v e-learningu objevují a zhoršují kvalitu výuky. Ke konci semináře zbylo ještě trochu času na praktické tipy pro design kurzu.

Druhý den pilotáže jsme se na přání účastníků jsme se zaměřili na praktické tipy u tvorby e-learningu a rovněž jsme se vrátili k designu kurzů a jeho možnostem. Účastníci absolvovali několik praktických cvičení, které paní doktorka Egerová připravila (např. oprava formulace cílů e-learningu).

Rovněž jsme se podívali ještě na několik e-learningů a zdůraznili chyby, které zde byli viditelné (např. nesprávně položené otázky). Druhý den pilotáže byl ukončen debatou týkající se role e-learningu v dalším vzdělávání a souvisejících problémů.

Představujeme druhou metodickou příručku „Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování“

Interaktivní tabule jsou jedním z nejčastěji využívaných moderních výukových prostředků v současnosti. Ve spolupráci s PaedDr. Janou Vejvodovou, CSc. a 1. VOX a.s. se v rámci projektu s názvem „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“ (CZ.1.07/3.2.14/03.0027) se podařilo vytvořit názornou příručku plnou zajímavých poznatků a praktických příkladů. Publikace byla v průběhu října 2013 představena lektorům působícím v oblasti dalšího vzdělávání v Karlovarském kraji, kteří ji svými cennými postřehy připomínkovali z hlediska zařazených témat, srozumitelnosti či grafické podoby. Přinášíme Vám krátký přehled obsahu a zaměření finální verze této příručky.

Publikace „Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování“ do pěti kapitol. První kapitola je věnována typologii interaktivních tabulí a představení technologií, které jednotlivé typy využívají. V současné době je na trhu přibližně 24 interaktivních technologií či systémů a vzdělávácí instituce tak stojí před nelehkým rozhodováním. Existují tabule, které využívají tzv. rezistivní technologie (např. známá SMART Board), dále elektromagnetické tabule (např. ActivBoard) nebo kapacitní či optické. Příručka popisuje principy používaných technologii a uvádí výhody a nevýhody jednotlivých technologii. Najdete zde i přehled základních parametrů a příslušenství jednotlivých typů tabulí (např. velikost uhlopříčky, možnost dotyku prstem, využití hlasovacího zařízení, možnost multiuser a pod.)

Druhá kapitola nabízí přehled prvků, které ve spojení s interaktivní tabulí vytváří interaktivní výukové systémy. Těmito prvky jsou hlasovací zařízení, bezdrátový tablet, interaktivní dotykové panely a vizualizéry.

Interaktivitu do výuky vnáší především hlasovací zařízení, které poskytuje vyučujícímu důležitý nástroj pro zjištění zpětné vazby. Vyučující získá přehled o výsledcích jednotlivých studujících i celých skupin, které pak může srovnávat. Na obrázku je možné vidět hlasovací zařízení SMART Response, kde lze vytvářet otázky „ano“ nebo „ne“, „pravda“ nebo „nepravda“, výběrové otázky s jednou nebo více správnými odpověďmi nebo i otázky s krátkou tvořenou odpovědí (textem). Kapitola dále představuje využití tablety, interaktivního výukového panelu a vizualizéru ve spojitosti s interaktivní tabulí.

Třetí, stěžejní část příručky, se zaměřuje na autorský software interaktivní tabule a na jeho efektivní zapojení do výuky. V praxi se lze často potkat s tím, že vzdělávací instituce si vybaví učebny interaktivními tabulemi a využívají je jako plátno na promítání prezentací vytvořených např. v Power Pointu. Je proto důležité se se softwarem seznámit, naučit se ho využívat a volit mezi funkcionalitami tak, aby to bylo didakticky účinné. V kapitole najdeme popis funkcionalit jako jsou mazání a odkrývání, přetahování a přiřazování, vybarvování a vyplňování objektů, vrstvení, seskupování, využití časovače, světelného kuželu, multimédií a mnohé další užitečné příklady.

Následující kapitola je pak věnována nejčastějším chybám při práci s interaktivní výukovou tabulí. Tady je jenom několik případů, kterým bychom se při práci s tabulí měli vyhýbat:

• přesycenost snímku tabule množstvím textu
• správná velikost písma, správná barva písma
• pasivita posluchačů – s tabulí pracuje jenom vyučující
• nepřiměřené využití prvků s ohledem na adresáty výuky a téma výuky

Poslední, pátá kapitola shrnuje přínosy a úskalí práce s interaktivní tabulí, vyjmenovává mýty, které jsou s užíváním interaktivních tabulí spojeny (např. že tabule lze využívat jenom pro některé typy předmětů nebo pro mladší kategorie vzdělávaných).

Celkově příručka přináší návodný postup a cenné didaktické a technické tipy, jak využívat funkcionalit interaktivní tabule a jak ji účinně využívat i v oblasti dalšího vzdělávání.

V případě dotazů k vytvořené příručce nebo k realizaci projektu se neváhejte obrátit na manažerku projektu Mgr. Martinu Černíkovou (martina.cernikova@fmconsulting.cz).

Tisková zpráva

V Praze dne 15. 11. 2013

Proběhla pilotáž příručky „Standardy využívání interaktivní tabule v praxi“

V rámci projektu „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“ spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky proběhlo pilotní ověření druhé ze čtyř postupně vytvářených metodických příruček, které pomohou lektorům dalšího vzdělávání správně zacházet s nejnovějšími ICT zařízeními.  Vybraní lektoři z Karlovarského kraje se seznámili s touto příručkou, byli proškoleni a poskytli nám své cenné připomínky.

Druhou metodickou příručku „Standardy využívání interaktivní tabule v praxi“ zpracovala PaedDr. Jana Vejvodová, CSc., která patří mezi první české experty, kteří se ve svých pracích zaměřili na uplatňování ICT ve vzdělávání a na e-learning. Je mimo jiné autorkou online kurzu „Práce s interaktivní tabulí Smart Board“, který získal 2. cenu EUNIS-SK v soutěži E-learning Hradec Králové v roce 2011. V současnosti přednáší na Katedře českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a působí jako metodička e-learningu pro Ústav celoživotního vzdělávání ZČU.

Dne 9. 10. 2013 se v Chebu konal seminář, kde PaedDr. Vejvodová představila lektorům jednotlivé kapitoly metodické příručky.  Věnovali jsme se výběru interaktivní tabule na základě popisu jednotlivých technologii, interaktivním výukovým systémům nebo i autorskému softwaru v návaznosti na interaktivní tabule. Seminář byl veden interaktivní formou a byl zaměřen prakticky, což lektoři působící v Karlovarském kraji velmi ocenili.

Na tom samém místě se dne 30. 10. 2013 konal navazující seminář, kde jsme lektorům představili mírně upravenou verzi na základě dotazů a připomínek z předešlého semináře. Lektoři měli možnost se dále ptát. Někteří z lektorů si dokonce připravili ukázku vlastní výuky pomocí interaktivní tabule a na semináři ji předvedli ostatním lektorům. Od PaedDr. Vejvodové a ostatních lektorů pak dostali cennou zpětnou k použitým metodám, vzhledu nebo vhodnosti použitých technik.

Oba semináře byly hodnoceny velmi pozitivně a měly velký přínos pro vznikající metodickou příručku.

V současné chvíli již probíhají práce na další metodice, která bude zaměřena na interaktivní vzdělávací programy. Pilotáže této příručky budou probíhat v průběhu března.

Za realizační tým: Mgr. Martina Černíková (martina.cernikova@fmconsulting.cz, 774 455 215)

Vývoj a uplatnění ICT v dalším vzdělávání v minulosti a současnosti

První kapitola metodické příručky vytváří úvod do problematiky, popisuje změny ve vývoji technologií a jak se např. vývoj internetu a s ním spojených technologií (Wikipedie, Skype, Youtube, Facebook a další sociální sítě) promítá do vzdělávacího procesu a do toho, jak se lidé učí.

Úvod do problematiky nutně obnáší i vysvětlení pojmu e-learning a jak se vyvíjel a vyvíjí. Lektoři by měli při výuce zvážit využití nových forem distribuce e-learningu (např. Wiki, blogy, webináře, webcasty, podcasty atd.) a vždy brát v úvahu jejich výhody a nevýhody.

Lektoři z Karlovarského kraje se během pilotních ověřování aktivně zapojovali do diskuze a k úvodnímu tématu např. připomněli, že mezi nové formy využití ICT ve vzdělávání patří i tzv. digital game-based learning. Jeho podstatou je využívání her ve výuce, vytváření simulovaných situací a hraní rolí. Nejvyšším stupněm pak jsou strategické hry s bohatým využitím multimédií.

Nejdůležitějším závěrem úvodní kapitoly je, že „využívání ICT se stalo již běžnou součástí vzdělávání a celoživotního učení a nebude tomu již nikdy jinak!“

 Současná teoretická východiska využití ICT v dalším vzdělávání

Druhá kapitola navazuje na první kapitolu a opět se vrací k pojmu e-learning (v nejjednodušší definici vzdělávání spojené s ICT), zdůrazňuje ale, že je vždy důležité se soustředit na samotný vzdělávací proces a ne jen na technologie. Za základní východisko pro využití ICT ve vzdělávání jsou proto považovány teorie učení.

Autor vysvětluje 3 základní teorie učení: behaviorismus, konstruktivismus a konektivismus a ke každé uvádí praktické příklady využití a výhody a nevýhody. Následují náměty k propojení teoretických přístupů při přípravě vzdělávacích kurzů a vysvětlení, proč je tento mix efektivní. Smyslem kapitoly je lektory upozornit, že pokud chtějí co nejefektivněji vyučovat, musí zvažovat, jak se lidé učí.

Kompetence lektorů a multimediální výuka

Téma o kompetenci lektorů je uvedeno vymezením různých typů lektorů (lektoři podnikatelé, zaměstnanci, dobrovolníci atd.), protože jednoznačná definice lektora v ČR neexistuje a počet lektorů je možné jen odhadovat.

Důležité jsou i další role lektora, které upřesňují jeho činnost, může jít např. o instruktora, konzultanta, kouče, moderátora, trenéra či tutora - ten je nejdůležitější ve vztahu k e-learningu (neboť je zprostředkovatelem distančního studia a hodnotitelem průběžných výsledků).

Autor zdůrazňuje roli lektora v celoživotním vzdělávání, nejprve představuje jeho kompetence v obecném pohledu (odborné, metodické, rétorické a komunikační kompetence a osobní vlastnosti) a následně kompetence ve vztahu k využívání ICT ve výuce.

V části o multimediální výchově je zdůrazněno, že mediální výchova zdaleka není aktuálním tématem jen pro mladou generaci (což se již promítlo zavedením mediální výchovy do škol), ale je potřebná i pro střední a starší generaci a představuje tak výzvu i pro lektory dalšího vzdělávání.

Při zvažování kompetentnosti lektora v oblasti mediální výuky je nutno vycházet z jeho mediální gramotnosti. Je třeba přiznat, že řada zejména starších lektorů neprošla alespoň nějakým stupněm mediální výchovy a současně zvážit, jak rychlý je rozvoj technologií a prostředků pro multimediální obsahy v posledních letech. Mediální výchova se tak stává jednou z výzev a příležitostí pro celoživotní učení.

Kapitola přináší přehled výhod a nevýhod e-learningu z pohledu účastníka, lektora a organizace. Tyto tři pohledy jsou důležité při přípravě kurzů, lektor by měl vždy zvažovat výhody a nevýhody konkrétního řešení z hlediska pohledu tří hlavních aktérů: účastníků (studentů), učitelů (lektorů, tutorů atd.) a organizace (škola, podnik atd.).

Pro ilustraci je možno uvést zjevné výhody e-learningu (např. možnost poskytovat vzdělávání kdykoli, kdekoli a odkuliv nebo snadné přizpůsobení obsahu studujícím) a některé z jeho nevýhod při vzdělávání dospělých (omezený kontakt s ostatními účastníky, nevhodnost pro některé studující z hlediska stylů učení – např. pro sluchové a pohybové typy studujících; odmítání e-learningu staršími lidmy atd.).

Lektor může při koncepci e-learningu jmenované nevýhody zohlednit (např. pokud použije blended learning, neboli kombinaci e-learningu s prezenčními formami výuky), zejména by se měl opět soustředit na vzdělávací proces jako takový a řídít se didaktickými zásadami pro jeho správné vedení. V případě využití ICT ve vzdělávání je nutno respektovat např. didaktické zásady individuálního přístupu, spojení teorie s praxí, názornosti nebo soustavnosti a přiměřenosti.

Součástí pilotního ověření metodiky byla i řízená diskuze na téma využití a výhod a nevýhod ICT ve vzdělávání. Lektoři si vyměnili zkušenosti v řadě oblastí (práce s didaktickými prostředky, e‑learning, dotace na zavádění e-learningu, technická řešení – např. srovnání learning management systémů a cloud systémů; práce s cílovou skupinou, mezigenerační učení, příprava testů atd.).

Efektivita ICT a další vzdělávání

Při posuzování efektivity ICT v dalším vzdělávání autor vychází ze čtyř základních komponent vzdělávacího procesu, mezi které patří obsah, učitel, žák a didaktické prostředky. Na příkladu výukového videa (které je dnes pro lektora poměrně snadné vytvořit, případně použít již hotové např. z YouTube) ilustruje možnosti využití didaktických pomůcek při výuce.

Autor dále vyjmenovává příklady situací, kdy je využití ICT ve výuce neefektivní a jaká jsou s ním spojená rizika. Jako příklad může sloužit nízká vstupní úroveň ICT znalostí účastníků nebo výpadek elektřiny.

Na žádost lektorů jsme při pilotním ověření zařadili i praktický nácvik práce s aplikacemi, které mohou lektorům usnadnit život a obohatit jejich lektorskou činnost. Autor lektory seznámil např. s prezentačním software Prezi a nástrojem pro tvorbu e-learningu WBTExpress.

ICT v rovných příležitostech a pro udržitelný rozvoj

Poslední kapitola příručky čtenáře stručně uvádí do tématu využívání ICT pro podporu rovných příležitostí a zmiňuje vztah ICT k trvale udržitelnému rozvoji.

Autor pojal téma využívání ICT pro podporu rovných příležitostí jako přehled praktických příkladů vzdělávání sociálně a jinak znevýhodněných skupin (podpora žen, starší pracovníci a senioři, absolventi, vězni a lidé po výkonu trestu a lidé se zdravotním, zejména tělesným postižením).

K trvale udržitelnému rozvoji přispějeme např. již při návrhu ICT produktů (energeticky úsporné přístroje, recyklace komponent atd.); lektoři zajímající se o Green ICT musí nutně sami zvažovat, jak k naplňování zelených strategií mohou přispět v konkrétních podmínkách i při realizaci vzdělávacího procesu s využitím ICT.

Dodatek: Autorské právo a zdroje z internetu

Na závěr publikace autor zařadil dodatek k autorským právům. Dodatek zařadil na základě zpětné vazby cílové skupiny lektorů z Karlovarského kraje, kteří se zúčastnili pilotního ověření metodiky. Autor v dodatku teoreticky představuje problematiku autorských práv a uvádí praktické příklady, jak správně citovat a užívat díla v souladu s autorskými právy.

Použité zdroje

EGER, L. Teorie a praxe ICT v lektorování. 2013
Výstupy pilotního ověření – seminářů 29. 5. a 12. 6. 2013 v Karlových Varech

Kontakty

Pokud Vás projekt a jeho výstupy zaujaly, neváhejte nás kontaktovat. Aktuální informace o projektu naleznete také na webu http://vzdelavani.fmconsulting.cz/

Za realizační tým projektu:

Mgr. Martina Černíková, manažerka projektu (martina.cernikova@fmconsulting.cz,+420 774 455 215)