Představujeme druhou metodickou příručku „Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování“
Interaktivní tabule jsou jedním z nejčastěji využívaných moderních výukových prostředků v současnosti. Ve spolupráci s PaedDr. Janou Vejvodovou, CSc. a 1. VOX a.s. se v rámci projektu s názvem „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“ (CZ.1.07/3.2.14/03.0027) se podařilo vytvořit názornou příručku plnou zajímavých poznatků a praktických příkladů. Publikace byla v průběhu října 2013 představena lektorům působícím v oblasti dalšího vzdělávání v Karlovarském kraji, kteří ji svými cennými postřehy připomínkovali z hlediska zařazených témat, srozumitelnosti či grafické podoby. Přinášíme Vám krátký přehled obsahu a zaměření finální verze této příručky.
Publikace „Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování“ do pěti kapitol. První kapitola je věnována typologii interaktivních tabulí a představení technologií, které jednotlivé typy využívají. V současné době je na trhu přibližně 24 interaktivních technologií či systémů a vzdělávácí instituce tak stojí před nelehkým rozhodováním. Existují tabule, které využívají tzv. rezistivní technologie (např. známá SMART Board), dále elektromagnetické tabule (např. ActivBoard) nebo kapacitní či optické. Příručka popisuje principy používaných technologii a uvádí výhody a nevýhody jednotlivých technologii. Najdete zde i přehled základních parametrů a příslušenství jednotlivých typů tabulí (např. velikost uhlopříčky, možnost dotyku prstem, využití hlasovacího zařízení, možnost multiuser a pod.)
Druhá kapitola nabízí přehled prvků, které ve spojení s interaktivní tabulí vytváří interaktivní výukové systémy. Těmito prvky jsou hlasovací zařízení, bezdrátový tablet, interaktivní dotykové panely a vizualizéry.
Interaktivitu do výuky vnáší především hlasovací zařízení, které poskytuje vyučujícímu důležitý nástroj pro zjištění zpětné vazby. Vyučující získá přehled o výsledcích jednotlivých studujících i celých skupin, které pak může srovnávat. Na obrázku je možné vidět hlasovací zařízení SMART Response, kde lze vytvářet otázky „ano“ nebo „ne“, „pravda“ nebo „nepravda“, výběrové otázky s jednou nebo více správnými odpověďmi nebo i otázky s krátkou tvořenou odpovědí (textem). Kapitola dále představuje využití tablety, interaktivního výukového panelu a vizualizéru ve spojitosti s interaktivní tabulí.
Třetí, stěžejní část příručky, se zaměřuje na autorský software interaktivní tabule a na jeho efektivní zapojení do výuky. V praxi se lze často potkat s tím, že vzdělávací instituce si vybaví učebny interaktivními tabulemi a využívají je jako plátno na promítání prezentací vytvořených např. v Power Pointu. Je proto důležité se se softwarem seznámit, naučit se ho využívat a volit mezi funkcionalitami tak, aby to bylo didakticky účinné. V kapitole najdeme popis funkcionalit jako jsou mazání a odkrývání, přetahování a přiřazování, vybarvování a vyplňování objektů, vrstvení, seskupování, využití časovače, světelného kuželu, multimédií a mnohé další užitečné příklady.
Následující kapitola je pak věnována nejčastějším chybám při práci s interaktivní výukovou tabulí. Tady je jenom několik případů, kterým bychom se při práci s tabulí měli vyhýbat:
- přesycenost snímku tabule množstvím textu
- správná velikost písma, správná barva písma
- pasivita posluchačů – s tabulí pracuje jenom vyučující
- nepřiměřené využití prvků s ohledem na adresáty výuky a téma výuky
Poslední, pátá kapitola shrnuje přínosy a úskalí práce s interaktivní tabulí, vyjmenovává mýty, které jsou s užíváním interaktivních tabulí spojeny (např. že tabule lze využívat jenom pro některé typy předmětů nebo pro mladší kategorie vzdělávaných).
Celkově příručka přináší návodný postup a cenné didaktické a technické tipy, jak využívat funkcionalit interaktivní tabule a jak ji účinně využívat i v oblasti dalšího vzdělávání.
V případě dotazů k vytvořené příručce nebo k realizaci projektu se neváhejte obrátit na manažerku projektu Mgr. Martinu Černíkovou (martina.cernikova@fmconsulting.cz).